Pojďte nahlédnout do interiérů tohoto jedinečného hotelu na Václavském náměstí. Galerie je z roku 2017, kdy byl ještě ve stavu před rekonstrukcí. 

Na místě dnešního grand hotelu stával Bindrův zájezdní hostinec, později několikrát přestavovaný, dnešní podobu získal objekt v roce 1903. V roce 1924 hotel koupil pražský restauratér Karel Šroubek a hotel s ním zažívá svá nejslavnější léta. Před II. světovou válkou právě odtud britský obchodník Sir Nicholas Winton řídil záchranu židovských dětí před nacisty. V roce 1951 byl hotel znárodněn a jeho sláva postupně upadala, kvalita služeb klesala až na úroveň podprůměrného hotelu. Po roce 1989 následovala restituce, hotel byl vrácen ve stavu ke kompletní rekonstrukci, několikrát vystřídal majitele a zůstal na mnoho let uzavřený.

I z tohoto místa jsou fotografie v knize Prázdné domy, kterou můžete zakoupit např. na grada.cz

Více o knize také v článku ZDE

Karel Šroubek se narodil 25. března 1880 v Nučicích u Prahy v ne příliš majetné rodině. Už ale před svými třicátými narozeninami otevírá svou první restauraci na rohu Václavského náměstí a současné Opletalovy ulice. Karel Šroubek zavedl do tehdejšího hoteliérství mnoho inovací, například zavedl hotelové logo, vlajku, nebo veřejně přístupné ceníky. Nechyběl ani doplňkový prodej skla, porcelánu či šperků i inzerující firmy. To přinášelo jeho hostům větší pohodlí a něco nového, majiteli další zisky. Hlavním tahákem Grandhotelu byla vyhlášená Šroubkova kuchyně. Majitel hodně cestoval, přivážel ze světa recepty i vybrané způsoby stolování a okamžitě je ve svém hotelu zaváděl. V roce 1951 byl hotel rodině znárodněn a děti Karla Šroubka emigrovaly do Kanady.

Monumentální secesní budova byla realizována stavitelem Quido Bělským (např. Strakova akademie, hotel Central). Stavba byla náročná a byla ji věnována veškerá péče – proto se na ní podílelo současně více význačných architektů té doby
- Bedřich Bendelmayer - je autorem průčelí budovy a stejně jako Quido Bělský se podílel například na hotelu Central v Hybernské ulici v Praze
- Bohumil Hübschmann - je autorem interiérů. Podílel se například na stavbě mlýnu Odkolek ve Vysočanech)
- Jan Letzl - je autorem vnějších kovových prvků. Jeho nejznámějším dílem je slavný dóm v Hirošimě.

Pojďme nahlédnout do interiérů. Při vstupu nejdříve přivítá krásná chodba s recepcí, původní telefonní budkou a výtahem, který je spíše výsledkem úprav za socialismu. 

Ve sníženém přízemí / suterénu se nachází nádherné prostory bývalé restaurace. 

Ale také ne už tak vzhledné prostory bývalé kuchyně a obecně technického zázemí hotelu. 

V přízemí je také samostatný vstup do nádherných prostor bývalé kavárny. 

Která se nacházela i v prvním patře, pojďme také nahlédnout. 

V přízemí hotelu za recepcí se nachází spojovací místnost s průhledem do patra. 

V předchozí galerii, za dveřmi na první fotografii, se nachází oddělená jídelna / VIP salonek pro hotelové hosty. 

Samostatnou kapitolou hotelu jsou nádherné arkádové ochozy se vstupy do jednotlivých hotelových pokojů.

Tomuto prostoru dominuje i hlavní schodiště. 

Jak to vypadá nad centrálním světlíkem? Je zde ještě jeden světlík a okolo provozní chodba. 

Pojďme se podívat do jednotlivých pokojů. Před mou návštěvou zde probíhal festival Designblok, řada pokojů byla tedy přebarvena, po rekonstrukci budou interiéry restaurovaný do původního stavu. Krásný je například tzv. zelený pokoj s kachlovými kamny. 

Pozadu nezůstávají ale i ostatní pokoje. 

Elegantní je také místnost provozního oddělení v prvním patře hotelu s dochovanou původní cedulkou na dveřích. 

Na dnešní dobu už zejména nevyhovují koupelny, ty jsou ve většině případů společné a mimo hotelové pokoje. To se bude muset po rekonstrukci změnit. Najdeme v nich ale i zajímavé detaily, viz první fotografie a dlažba. 

Na řadě míst v hotelu, i po přejmenování po roce 1948 na Grand hotel Evropa, si můžeme doposud všimnout zkratky GHŠ (Grand hotel Šroubek).

Ještě pojďme užít výhledy z hotelu na obě strany Václavského náměstí. 

I z tohoto místa jsou fotografie v knize Prázdné domy, kterou můžete zakoupit např. na grada.cz

Více o knize také v článku ZDE